"To musela být nejdelší párty v dějinách světa," stěžovala jsem si cestou domů.

Nezdálo se, že by Edward nesouhlasil. "Už je to pryč," řekl a chlácholivě mě pohladil po paži.

Protože já jsem byla jediná, kdo potřeboval chlácholit. Edward byl teď v pohodě - všichni Cullenovi byli v pohodě.

Všichni mě uklidňovali;

"Bello?"

Za mnou se ozval Edwardův tichý hlas. Otočila jsem se a viděla ho zlehka vyběhnout po schodech na verandu, vlasy rozcuchané větrem, jak běžel. Okamžitě si mě přitáhl do náruče, jako to udělal na parkovišti, a zase mě políbil.

Ten polibek mě vyděsil. Bylo v něm příliš napětí, příliš silně mě drtil svými rty - jako kdyby se bál,

"Nemám co na sebe!" stěžovala jsem si pro sebe.

Veškeré oblečení, které jsem vlastnila, leželo natažené na posteli; šuplíky a skříně byly prázdné. Zírala jsem do prázdných poliček a přála si, aby se tam objevilo něco vhodného.

Moje khaki sukně ležela přes opěradlo houpacího křesla a čekala, až objevím něco, co by k ní přesně sedělo.

"To nemůžeš myslet vážně," namítla jsem ve středu odpoledne. "Ty ses úplně zbláznila!"

"Říkej si o mně, co chceš," odpověděla Alice. "Večírek přesto bude."

Zírala jsem na ni očima tak nevěřícně vytřeštěnýma, až jsem se bála, aby mi nevypadly a nepřistály na podnosu s obědem.

"No tak, uklidni

"To samé, co tobě s rukou," odpověděl Jasper tichým hlasem. "Tisíckrát po sobě." Smutně se zasmál a přejel si rukou po paži. "Náš jed je jediná věc, která nechává jizvu."

"Proč?" vydechla jsem zděšeně. Připadala jsem si jako neotesanec, ale nedokázala jsem odtrhnout pohled od jeho poškozené kůže.

"Neměl

"Viděla jsem...," začala. Alice zlověstným tónem.

Edward ji chtěl šťouchnout loktem do žeber, čemuž hladce uhnula.

"Fajn," zabručela. "Edward mě k tomu donutil. Ale já jsem opravdu viděla, že když tě překvapím, budeš protivnější."

Kráčeli jsme po škole k autu a já jsem naprosto nechápala, o čem to mluví.

"Mohla

"Budeš jíst ten párek?" zeptal se Paul Jacoba, oči upřené na poslední zbytek z té spousty jídla, které vlkodlaci spořádali.

Jacob se opřel o moje kolena a pohrával si s párkem, který měl nabodnutý na narovnaném drátěném ramínku; plameny na kraji ohně olizovaly jeho puchýřovitou slupku. Vydal ze sebe povzdech a pohladil se po břiše. Pořád bylo ploché,

Jejich chování mi připadalo dětinské. Proč by pro všechno na světě musel Edward odcházet, aby Jacob mohl přijít? Nebyli jsme na tyhle věci už trochu velcí?

"Nejde o to, že bych k němu cítil nějaké osobní nepřátelství, Bello, jenom je to pro nás pro oba snadnější," vysvětloval mi Edward ve dveřích. "Nebudu daleko. Nic se ti nestane."

"S

Alice mě ráno odvezla domů, přesně podle scénáře pyžamového večírku. Nebude dlouho trvat a objeví se Edward, který se oficiálně vrátí z "kempovacího" výletu. Všechno to předstírání mě začínalo unavovat. Po tomhle aspektu lidského života se mi stýskat rozhodně nebude.

Charlie vykoukl předním oknem, když slyšel, jak jsem zabouchla dveře auta. Zamával